Provinění proti EET je daňový delikt a za ten hrozí podnikatelům až 10 let vězení.
„Sankce za daňové trestné činy jsou v rozsahu od 6 měsíců do 10 let, přičemž ty nejpřísnější hrozí opravdu jen v nejzávažnějších případech daňových deliktů. Vražda je samozřejmě trestána přísněji, a to v rozsahu od 10 let až po možný doživotní trest odnětí svobody,“ řekla advokátka Michaela Šafářová. Horní hranice trestu za daňový delikt je nicméně stejná, jako dolní hranice trestu za vraždu, ve vězeňské cele se tak může teoreticky potkat vrah s někým, kdo se rozhodl pro bojkot EET, a oba budou mít stejně dlouhý trest.
Důvody k panice ale příliš velké nejsou. Podle Šafářové jsou daňové přestupky trestány primárně v rámci správních deliktů podle daňového řádu. A pouze v nejzávažnějších případech dochází k
postihu podle trestního zákoníku, kdy se nejčastěji jedná o trestné činy zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle ustanovení § 240 trestního zákoníku a neodvedení daně.
Problematika EET
Jenže ani v případě, že podnikatelé mají sebelepší vůli systém EET respektovat, jim nic nepomůže, pokud systém nebude fungovat.
„Výpadek minulý týden nastal po ukončení plánované instalace úprav příjmové části EET, kdy se na jednom z datových center projevila chyba, v jejímž důsledku systém odmítal přijmout část tržeb,“ říká Michaela Tesařová z ministerstva financí a dodává: „Drtivá většina pokladních zařízení disponuje tzv. off-line režimem, který ukládá informace o tržbách realizovaných v průběhu nedostupnosti služby do paměti a následně po obnovení spojení je automaticky odešle na servery Finanční správy. Časový limit pro odeslání údajů o tržbě v případě výpadku je 48
hodin od doby, kdy byla tržba přijata.“
Je vůbec možné, aby měl systém výpadek právě kvůli údržbě? „Při údržbě se stává spousta nepředvídatelných problémů, záleží na rozsahu a povaze úprav. Může v tom být chyba obsluhy, výpadek sítě, nenaběhne kritická část infrastruktury. Stává se to. Je také běžné, že je potřeba aktualizovat rychle po spuštění projektu. Naopak to bývá doba, kdy se dělá změn nejvíce, protože teprve s provozem zjistíte, co všechno jste před spuštěním nedomysleli nebo co se chová jinak, než jste předpokládali. To platí nejen o IT, nějakou dobu trvá, než se prošlapou cestičky, které se později už téměř nemění,“ říká Petr Krčmář šéfredaktor serveru root.cz zaměřeného na problematiku IT.
Mají EET zbytečně?
Počet těch, kteří si budou přát, aby EET nefungovalo, se nicméně s největší pravděpodobností sníží. „V návaznosti na avizované rozšíření a zatraktivnění institutu takzvané paušální daně
Ministerstvo financí předložilo na konci listopadu návrh na promítnutí tohoto opatření do zákona o evidenci tržeb. Možnosti vynětí z EET by se týkala drobných podnikatelů s hrubým příjmem do 250 tisíc Kč. Aby ovšem takový podnikatel nemusel evidovat tržby, musel by si sjednat s finančním úřadem paušální daň. Ovšem pokud finanční úřad pojme důvodné podezření, že podnikatel utržil více než 250 tisíc Kč ročně, pak s ním daň nesjedná, resp. ji sjedná v jiné výši, a podnikatel bude muset evidovat tržby. Tento návrh však musí schválit Parlament České republiky,“ říká Michaela Tesařová z ministerstva financí.
Ale jak to bude s těmi, kdo do systému již jednou investovali a teď se ukáže, že tak trochu zbytečně? A co když náklady byly vyšší, než jaká byla daňová úleva na zřízení EET? Je v takovém případě možné získat od státu zbytečnou investici zpět? „Samozřejmě by záleželo na konkrétním znění novely a okolnostech každého případu, ale obecně mám za to, že by nebylo možné po státu vymáhat jakoukoli náhradu vynaložených investic. V případě, že živnostník investuje do zřízení EET podle jemu zákonem uložené povinnosti a později dojde k novelizaci zákona, která mu tuto povinnost již neukládá, nelze po státu ani jakékoli jiné instituci vymáhat náhradu výdajů. Toto by případně mohlo vést až k absurdní situaci, kdy v případě, že by byl zrušen celý zákon o evidenci tržeb, mohli by všichni podnikatelé požadovat nahrazení výdajů spojených se zřízením EET a stát by takovouto finanční zátěž nemohl unést,“ říká Michaela Šafářová.
Nepříjemnosti a zbytečnosti
Radost ze zavádění EET podnikatelé nemají, i když pro ně systém vždycky nepředstavuje zásadní problém: „EET pro nás znamená v první řadě nepříjemnost, zbytečnost a buzeraci. Také není v pořádku, že se EET týká jen někoho a selektivně byly zatím zvoleny jen restaurace a hotely. Skutečné finanční úniky má podle mě stát navíc někde úplně
jinde, než v restauracích a hotelích,“ říká majitel Penzionu u Méďů v Horní Plané, Ivo Horváth.
Rozhořčení neskrývá ani František Uhlík, který provozuje penzion a restauraci U Pichlů na náměstí T.G. Masaryka v Bechyni: „EET je pro nás v první řadě novinkou, se kterou se seznamujeme, nadšení nejsme, hodně to zdržuje personál a nedovedeme si představit, jak budeme stíhat ve třech číšnících na jedné pokladně během letní sezóny. Asi budeme muset pořídit další pokladnu, s tím budeme mít další náklady, již tak nás zavedení EET stálo 28000 Kč. Také se mi nelíbí, že stát k nám přistupuje jako ke zlodějům. Domnívám se, že finanční úřady mají i jiné způsoby kontroly, jestli podniky platí daně, než je zrovna EET. Mohou si například vytáhnout účetnictví atd. Ale není novinkou, že se stát nechová k podnikatelům hezky. EET považuji za populistický krok směrem k
obyčejným lidem. Dokonce se mi stalo, že po zavedení EET za mnou přišel host a řekl, že na nás konečně došlo…“
Skončí EET po volbách?
Již nyní je nepochybné, že se téma EET promítne i do podzimních sněmovních voleb, restauratéři a hoteliéři ale pravděpodobně volit hnutí ANO nebudou. „Pokud získá TOP 09 dostatečnou politickou sílu po dalších parlamentních volbách v příštím roce, okamžitě EET zruší,“ říká mluvčí strany Martina Macková.
Řada restaurací si nicméně s EET hlavu nedělá a provozovatelé nečekají, jestli evidenci tržeb nakonec politici zruší nebo ne – výjimku z EET mají zatím jídla určená pro rozvoz, řada pokladních systémů, jak informují některá média, má také možnost vydat takzvanou předběžnou účtenku, jejíž platba se nikam nehlásí. Tyto předběžné účtenky slouží například, pokud je skupina hostů a jejich společná útrata se bude teprve – po vydání předběžné účtenky – rozpočítávat mezi jednotlivce. Předběžné účtenky využívají i v restauracích, kde se platí předáním peněz do takzvaných desek – v nich přinesou hostům tuto předběžnou účtenku a teprve v momentě, kdy klient předá hotovost do desek, je mu až na vyžádání vydána řádná účtenka. Pokud si ale klient o řádnou účtenku nezažádá, je možné platbu bez nahlášení do centrální evidence stornovat.
Pokladní systémy také mají standardně tlačítko „Neevidovat EET“, protože řada hotelů či restaurací poskytuje také služby, na které se EET nevztahuje. Dalším způsobem, jak EET obcházet, je záměrné převedení pokladen do offline módu – v takovém případě systém tiskne účtenky s takzvaným náhradním kódem, jenže platby s náhradním kódem je možné ze systému později vymazat. Úřady si nicméně slibují, že nasbírají údaje o falešných účtenkách při takzvané účtenkové loterii, jejímž cílem je zejména sběr dat a odhalení případných podvodů.